The Long Riders' Guild

Jezdecká cesta na koni kolem České Republiky po stopách Jana Žižky

Dalibor Balut

Po dlouhých plánech jsem se rozhodl, že v létě 2015 pojedu na koni cestu kolem České Republiky v délce cca 1000 mil a tím se pokusím zařadit mezi členy cechu Long Riders.

Naše země má bohatou historii. Narodil se zde i jeden velice významný vojevůdce, Jan Žižka z Trocnova (*1360 - 1424), který se ale stal do jisté míry kontroverzní historickou postavou. Na jedné straně byl oblíben pro roli, kterou sehrál při boji chudiny a selského lidu, na straně druhé zatracován pro bezohlednou brutalitu, s jakou tento boj vedl. V každém případě tento vojevůdce byl a je obdivován jako válečný génius, který měl naprosto specifickou strategii boje (vozová hradba). Nikdy neprohrál žádnou bitvu!

Mám rád historii, a proto byla i moje cesta inspirována z části Janem Žižkou z Trocnova, navštívil jsem místa kde žil a bojoval. Na cestu jsem se vydal ze svého domu v Troubelicích směrem na Polsko. Dorazil jsem se svým koněm k hranicím za dva dny. Jan Žižka v době svého působení částečně v Polsku pobýval, a jako žoldnéř polského krále Jagella II. se účastnil bojů proti řádu německých rytířů.  Od polských hranic jsme vyrazili do vnitrozemí naší země. Po pár dnech jsme  dojeli na slavné bojiště, kde v roce 1866 svedlo bitvu rakouské císařství proti Prusku.  U Střezetic se odehrála druhá největší jezdecká bitva v 19. století. Rakouské jezdectvo zastavilo pruskou přesilu, avšak za velkých ztrát (2094 v bitvě padlých koní). Na tomto místě se dokončuje výstavba pomníku padlým koním. Na svém koni jsem projel téměř celé bojiště a zůstal jsem zde přes noc. Byl to velice zvláštní pocit při pomyšlení na padlé koně.

Další 2 dny jízdy mířím k mým kamarádům do Svojšic. Zde jsme se Sheilou společně 3 dny odpočíváli a nabírali síly na další cestu. 

Po řádném odpočinku nás čekaly cesty krásnou krajinou lesů, krajem mohutného terénního zlomu na další bojiště u Týnce (rok 1423). Bitva se odehrála na březích řeky Labe. V čase této bitvy byl Jan Žižka obležen v Čáslavi.

 Postupně jsme pokračovali podél řeky Labe do Lysé nad Labem, s cílem dojet na sever k hranicím s Německem. Za stálého slunečného počasí jsme přespávali každý den u řeky, kde byla výborná pastva pro koně.


Exmoorský pony

Navštívili jsme Milovice, první rezervaci v naší zemi, kde se vysadilo 15 kusů exmoorských pony dovezených z Anglie. První zmínky o koních, kteří žili v drsném horském prostředí Exmooru v Anglii, je z roku 1086. Patří k nejstarším plemenům koní v Evropě.

Při návratu z mojí cesty jsem se dočetl, že se ve stádu narodilo první hříbě.

Další naší zastávkou byl hrad Bezděz, který se řadí mezi nejvýznamnější památky Česka. Jedná se o nejlépe dochovaný hrad Přemysla Otakara II. Byl postaven v roce 1264. Nachází se v malebné krajině obklopen lesy kousek od Máchova jezera.

Přes České Středohoří jsme dorazili k městu Děčín, přešli jsme most přes řeku Labe a pak stoupali do prudkého kopce k německé hranici. Krušné hory jsou jediné velké hory, které jsme na cestě pokořili.  V horách je velké množství rybníčků a dobré pastvy pro koně. Rozdělal jsem oheň a kochal se krásou okolní přírody. Pozoroval jsem hvězdy a přemýšlel o kráse soužití člověka a koně.

Při dalším putování jsem se ztratil v lesích v okolí Moldavy. Cesta se protáhla, navíc jsem neodhadl množství potravin na cestu a 2 dny jsem hladověl.  Naopak zážitkem, který na chvíli utlumil i hlad, bylo velmi blízké setkání s jelenem lesním. Postupně jsem sešel z hor a došel ke Karlovým Varům. Znovu se přede mnou otvírá pohled na lehce zvlněnou krajinu České Republiky.

Mířím do oblasti, kde se odehrála další bitva a to u Nekmíře (1420). V této bitvě došlo k prvnímu doloženému použití tzv. vozové hradby za éry husitských válek. Jan Žižka použil selské vozy, které v dalších bitvách zdokonalil. Vozovou hradbu bylo možno dobít pouze masivním útokem pěchoty. To se nikdy za života Jana Žižky nepodařilo.

Bojový vůz

Dále se se Scheilou touláme po Jižních Čechách, projíždíme okolo dozrávajících polí kukuřice. Došli jsme na místo vítězné bitvy Jana Žižky u Horažďovic (1420). Zde úspěšně použil vozovou hradbu proti velké přesile. Poblíž tohoto bojiště jsem se utábořil. Měli jsme za sebou 730 km cesty.

Přes město Strakonice jsem dojel na místo nejznámější bitvy a to u Sudoměře. Snažil jsem se jet po stejné cestě, kterou musel Jan Žižka putovat před 595 lety. Samotné bojiště je usazeno mezi rybníky a na místě vítězné bitvy je postaven 16 m vysoký pomník z roku 1925. Cesta mě zavedla k Vltavě, české nejslavnější řece, kterou jsem překročil v Hluboké nad Vltavou a odkud jsme směřovali k Třeboni. Zde se nachází největší sladkovodní soustava rybníků v naší zemi, kterým zpevňují břehy hrází velmi staré duby. Zastavili jsme se krátce u památného 600 let starého Žižkova dubu a projížděli nádhernou krajinou Jižních Čech. Po několika dnech jsme dojeli do Rakouska a pokračujeme v naší cestě podél českých hranic s Rakouskem směrem na Jižní Moravu. Toto bylo poslední navštívené místo, kde žil a bojoval Jan Žižka.

Cesta nás dále vedla kolem Vranovské Přehrady, dále do města Znojma a směr na Slovensko, kde jsme se zdrželi pouze krátce.  Ze slovenských hranic nás naše cesta zavedla do druhého největšího města české Republiky, Brna. Přibližně 10 km od tohoto města proběhla v roce 1805 bitva 3 císařů. Zde Císař Napoleon I. Bonaparte zvítězil. Dopředu jsem si domluvil prohlídku muzea a podrobnou přednášku o této bitvě. Posléze jsem na koni celé bojiště projel.  

Večer jsem dojel na starou poštu u Pozořic, kde se ubytoval Napoleon. V původních stájích byl pravděpodobně ustájen Napoleonům Arabský hřebec Marengo. V roce 2010 byl u staré pošty odhalen pomník padlým koním, upomínající na nedaleké místo srážky francouzského a ruského jezdectva při bitvě u Slavkova.  Je jediným pomníkem zabitým koním ve válkách v České Republice. 

Pomník padlým koním (bitva u Slavkova)

Pozořická pošta

V nádherném počasí babího léta se pomalu toulám společně se Sheilou krajinou a přemýšlím, kam se vydáme příště.     

Main Stories from the Road page         


Home